| 23.11.2013 SBK Valašské Meziříčí - Starší minižáci U13 27:57 (14:19, 17:32, 20:49) | | Sestava:Beeldman Tomáš 26bodů (trojky: 0, TH: 2/2, fauly: 0), Choma Jakub 16bodů (trojky: 0, TH: 2/4, fauly: 2), Santarius Ivo 9bodů (trojky: 0, TH: 1/1, fauly: 0), Štěpán Jan 8bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 3), Fildán Lukáš 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 0), Bednařík Vojtěch 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 0), Glac Ondřej 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 2), Jelínek Patrik 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 0), Kopecký Jan 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 2), Sysala Matyáš 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 1), Palička Albert 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 0), Martin Křiva 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 1)
|
 Tým Valašského Meziříčí byl pro nás velkou neznámou, dosud jsme se s ním nikdy neutkali. Více mohla napovědět tabulka, kde soupeř ještě dosud nevyhrál. Ale výsledky např. se Snakesem nás vybízely k obezřetnosti. Navíc prostředí malé tělocvičny nahrávalo spíše domácímu týmu, kde my jsme nemohli uplatnit rychlost v protiútocích. A sestava s dvěma vysokými hráči budila respekt. Chvíli nám trvalo, než jsme si na velikost hrací plochy zvykli a tak jsme první minuty prohrávali (10:6), ale pak jsme začali v obraně hrát to, co jsme potřebovali. Získali jsme pár míčů, zakončili lehké dvojtakty a rázem jsme vedli 19:14. O přestávce jsme si řekli, co na protivníka hrát. A konečně jsme dokázali značně omezit hru nejlepšího hráče soupeře, kterého ubránil Martin. To bylo pro nás klíčové. I když jsme posílali na hřiště postupně všechny hráče včetně nováčka Lukiho, stále jsme navyšovali skóre. Soupeř nechával pořád na palubovce své dva nejnebezpečnější hráče, kteří museli odehrát 4x8 minut, ale ti postupně s přibývajícím skórem uvadali. Poslední čtvrtinu jsme sice prohráli 8:7, ale ušetřili jsme síly opor pro další zápas. |
Tým Valašského Meziříčí byl pro nás velkou neznámou, dosud jsme se s ním nikdy neutkali. Více mohla napovědět tabulka, kde soupeř ještě dosud nevyhrál. Ale výsledky např. se Snakesem nás vybízely k obezřetnosti. Navíc prostředí malé tělocvičny nahrávalo spíše domácímu týmu, kde my jsme nemohli uplatnit rychlost v protiútocích. A sestava s dvěma vysokými hráči budila respekt. Chvíli nám trvalo, než jsme si na velikost hrací plochy zvykli a tak jsme první minuty prohrávali (10:6), ale pak jsme začali v obraně hrát to, co jsme potřebovali. Získali jsme pár míčů, zakončili lehké dvojtakty a rázem jsme vedli 19:14. O přestávce jsme si řekli, co na protivníka hrát. A konečně jsme dokázali značně omezit hru nejlepšího hráče soupeře, kterého ubránil Martin. To bylo pro nás klíčové. I když jsme posílali na hřiště postupně všechny hráče včetně nováčka Lukiho, stále jsme navyšovali skóre. Soupeř nechával pořád na palubovce své dva nejnebezpečnější hráče, kteří museli odehrát 4x8 minut, ale ti postupně s přibývajícím skórem uvadali. Poslední čtvrtinu jsme sice prohráli 8:7, ale ušetřili jsme síly opor pro další zápas.
