| 11.05.2018 BK Krnov U17 - SK UP BCM Olomouc B 66:65 (19:13, 33:26, 59:42) | | Sestava:Beeldman Tomáš 38bodů (trojky: 1, TH: 3/4, fauly: 4), Čepek Richard 10bodů (trojky: 0, TH: 0/2, fauly: 1), Choma Jakub 7bodů (trojky: 1, TH: 0/0, fauly: 2), Martin Křiva 7bodů (trojky: 0, TH: 1/2, fauly: 3), Sysala Matyáš 2bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 5), Jelínek Patrik 2bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 2), Štěpán Jan 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 1), Kopecký Jan 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 3), Tobiášek Josef 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 1), Zifčák Filip 0bodů (trojky: 0, TH: 0/0, fauly: 0)
|
 Po velmi dlouhé pauze, kdy jsme naposledy hráli v Karviné před měsícem, jsme nastoupili proti olomouckému Béčku. Hosté přijeli pouze se šesti hráči, ale nám také chyběl Ivo či Filip. Olomouc jsme ještě neporazili, i když jsme s nimi hráli všechna utkání vyrovnaně. Tentokrát jsme cítili šanci konečně vyhrát, ovšem naše tréninková morálka byla v poslední době naprosto katastrofální. A na hřišti to bylo vidět. Nejsme schopni hrát kolektivně, vše řešíme individuálně. A spoléháme hlavně na Toma, který hraje s námi bohužel poslední sezónu. Takže si musíme zvyknout hrát bez něho. Ale v tomto zápase se kromě Toma dlouho nenašel nikdo, kdo by byl schopen přehrát obranu soupeře. Občas se prosadil Čepec, občas Martin. Hra vše na Toma usnadňuje obranu soupeři, který se může soustředit pouze na něho. Stav byl dlouho vyrovnaný, nemohli jsme se pořád bodově utrhnout, i když jsme šance měli. Ale hoříme na doskoku. Hosté měli spoustu šancí na opakovaný útok, protože si nedokážeme hráče odstavit. Tady se to dařilo jen občas Kopemu. Přes všechny obtíže se nám podařilo navýšit náskok až na 17 bodů na konci třetí čtvrtiny. A chtěli jsme dát šanci všem a hrát na dvě pětky. Což se ukázalo jako ne moc šťastné řešení. Nebyli jsme dlouhé minuty schopni dát koš, zatímco soupeř se několikrát trefil se štěstím. Takže v poslední minutě jsme vedli jen 66:63. Měli jsme míč a měli jsme hrát na dlouhý útok. Ale pokyny trenéra jsme prostě ignorovali. Míč jsme ztratili a ještě navíc faulovali. Hosté tak ze šestek snížili na rozdíl jediného bodu. Po oddechovém čase jsme měli vyhazovat na útočné polovině a tak jsme si řekli co budeme hrát. Ale nepochopitelně jsme si nedokázali přihrát a tím pádem měl poslední útok soupeř. Ten ho však nedokázal využít a tak jsme nakonec byli šťastnější my. Byly to ovšem zcela zbytečné nervy... |
Po velmi dlouhé pauze, kdy jsme naposledy hráli v Karviné před měsícem, jsme nastoupili proti olomouckému Béčku. Hosté přijeli pouze se šesti hráči, ale nám také chyběl Ivo či Filip. Olomouc jsme ještě neporazili, i když jsme s nimi hráli všechna utkání vyrovnaně. Tentokrát jsme cítili šanci konečně vyhrát, ovšem naše tréninková morálka byla v poslední době naprosto katastrofální. A na hřišti to bylo vidět. Nejsme schopni hrát kolektivně, vše řešíme individuálně. A spoléháme hlavně na Toma, který hraje s námi bohužel poslední sezónu. Takže si musíme zvyknout hrát bez něho. Ale v tomto zápase se kromě Toma dlouho nenašel nikdo, kdo by byl schopen přehrát obranu soupeře. Občas se prosadil Čepec, občas Martin. Hra vše na Toma usnadňuje obranu soupeři, který se může soustředit pouze na něho. Stav byl dlouho vyrovnaný, nemohli jsme se pořád bodově utrhnout, i když jsme šance měli. Ale hoříme na doskoku. Hosté měli spoustu šancí na opakovaný útok, protože si nedokážeme hráče odstavit. Tady se to dařilo jen občas Kopemu. Přes všechny obtíže se nám podařilo navýšit náskok až na 17 bodů na konci třetí čtvrtiny. A chtěli jsme dát šanci všem a hrát na dvě pětky. Což se ukázalo jako ne moc šťastné řešení. Nebyli jsme dlouhé minuty schopni dát koš, zatímco soupeř se několikrát trefil se štěstím. Takže v poslední minutě jsme vedli jen 66:63. Měli jsme míč a měli jsme hrát na dlouhý útok. Ale pokyny trenéra jsme prostě ignorovali. Míč jsme ztratili a ještě navíc faulovali. Hosté tak ze šestek snížili na rozdíl jediného bodu. Po oddechovém čase jsme měli vyhazovat na útočné polovině a tak jsme si řekli co budeme hrát. Ale nepochopitelně jsme si nedokázali přihrát a tím pádem měl poslední útok soupeř. Ten ho však nedokázal využít a tak jsme nakonec byli šťastnější my. Byly to ovšem zcela zbytečné nervy...
